Praha /ROZHOVOR/ – Fotbalově vyrostl třiadvacetiletý obránce Patrik Dessler v ostravském Baníku. Na Bazaly ho přivedl v šesti letech dědeček, nakonec v Baníku zůstal dlouhých patnáct let. Prošel si všemi mládežnickými kategoriemi. Za mužské áčko si ale nezahrál.
Ostravský klub přestal mít o mladého zadáka zájem. Patrik Dressler se stěhoval do nedalekého Hlučína. S tím, že bude hrát pouze MSFL, se nesmířil. Patřil k nejlepším hráčům výběru tehdejšího kouče Pavla Hajného. Skvělé výkony nezůstaly bez odezvy. Dresslera si všimli na Žižkově.
Destinace pod televizním vysílačem ostravskému odchovanci sedla. Patrik Dressler si vybojoval místo v základní sestavě Viktorky, celých devadesát minut odehrál i v neděli proti Opavě. Za angažmá v Praze je rád, v hlavě si živí svůj malý sen, zahrát si v budoucnu ligu. Více v následujícím rozhovoru.
Dali jste poměrně rychlý gól, který vás uklidnil…
Pomohla nám rychlá penalta. V dalším průběhu jsme si hráli svoji hru a Opavu příliš k naší brance nepouštěli. Důležité bylo, že jsme do poločasu nedostali branku. Věděli jsme, že když do druhého poločasu nastoupíme se stejnou vervou, tak zápas zvládneme.
Opava ve hře dopředu moc nezlobila, když pomineme závěr zápasu. Jako obránci jste moc práce neměli…
Máte pravdu. V závěru utkání nás brankář Holý pěkně podržel. Jinak byli bezzubí. Nevytvořili si jedinou šanci, což mě překvapilo. Kromě nějakých centrů ze strany, ale ty jsme všechny měli.
Co ambice Žižkova v letošní sezoně? Máte poměrně mladý tým, ale vypadá to, že byste mohli hrát nahoře…
Máme mladý tým, jsou zde věci, které se musí ustálit. O postupu v klubu nikdo nemluví, i když jsme v současné době na prvním místě. Postupnými krůčky se to tady musí dát do kupy.
Trenér po utkání říkal, že tabulku celý tým bedlivě sleduje, prý jste řešili i to, že Viktorka během soboty spadla na pátou příčku…
Je to tak, koukáme po tabulce. Soutěž je extrémně vyrovnaná. Navíc ve druhé lize může každý kohokoliv porazit.
Už se cítíte Pražákem?
Pomalu si na Prahu zvykám, stává se mým druhým domovem. Do Ostravy se vracím vesměs když máme dva dny volna, a to se mockrát nestává. Občas tady na nějaký zápas za mnou dorazí rodiče. Volný čas se snažím trávit co nejvíce s přítelkyní. Třeba teď po zápase půjdeme na nějakou procházku.
Bylo těžké si zvyknout na hlavní město?
Ze začátku to bylo docela dost těžké, a to i třeba s dopravou. Kluci mi pomohli, hlavně Dan Bartl, který je nyní v Mladé Boleslavi, jsou z nás velcí kamarádi a stále jsme v kontaktu.
Hráli jste utkání s Opavou, bral jste to tak, že jste nastoupil proti svým krajanům?
Ano, bral jsem to tak. Některé kluky z Opavy znám. Věděl jsem, že přijede hodně jejich fanoušků. Byli pořádně slyšet, klobouk dolů před nimi, že tak jezdí svůj tým povzbuzovat.
Vy jste odešel z Hlučína na Žižkov s vidinou hrát profi fotbal, vypadá to, že mise je zatím úspěšná…
Chci hrát co nejvýše. Přestup z Hlučína na Žižkov mi hodně pomohl a moc za něj děkuji. Hraji pravidelně druhou ligu a tohle přesně potřebuji.
Fotbalově jste vyrostl v ostravském Baníku, sledujete ho alespoň po očku?
Sleduji pravidelně. Včera jsem držel klukům palce v zápase s Bohemkou, jsem rád, že vyhráli.
Máte v hlavě sen v budoucnu dres Baníku obléknout?
Byl to můj sen od malička. Kdyby se tahle šance někdy objevila, určitě bych ji bral.
